Otázka ceny

„Když jde o máslo nebo cukr, prosím,“ připustil plukovník von Strohm, „ale zrnková káva? Za koho mě máte, René?“
„Ale pane plukovníku,“ nevzdával se René, „můj podnik se jmenuje ‚Kavárna René‘. Jak to bude vypadat, když nebude mít v nabídce kávu? To už ho můžu přejmenovat na cibulačkové bistro.“
Ale ani plukovník neustupoval: „René, tohle není běžný proviant. Pravou kávu má možná tak generál von Klinkerhofen, ale ptát se ho…“
„Nechci ji přece zadarmo,“ naléhal dál kavárník. „Můžu ji vyměnit za mokrý celer nebo…“
To v plukovníkově výrazu spustilo známky rozpolcenosti. „No dobře, uvidím, co se dá dělat,“ slíbil nakonec.