Často si z ní dělali legraci, že se s majorskými frčkami narodila.
Byla armádní spratek a bylo naprosto přirozené udělat kariéru v armádě.
Stala se sestrou a dopracovala se k důstojnické hodnosti. Její vrstevnice byly ženami v domácnosti. Nepracovaly, ale pro Margaret to mělo daleko ke svobodě.
Možná by ji čekal stejný osud, kdyby nevyrůstala v jednom armádním táboře za druhém.
Kdyby žila v bílém domě s velkým stromem s houpačkou, co jí vyrobil táta.
Někdy pocítila lítost, ale pak na ty ženy pomyslela a byla ráda, že příčetnou ji drží tvrdá realita a ne benzedrin a léky na spaní.
Zejména v USA v 50. letech ženy v domácnosti (což byl víceméně standard) braly amfetaminy na povzbuzení, aby byly stále v dobré náladě, zvládaly výchovu dětí, péči o domácnost a lidově řečeno, aby je z té neplacené zátěže nemrdlo. Zároveň jsou amfetaminy silné stimulanty, takže mívaly problémy se spánkem, což se řešilo prášky na spaní.
Korejská válka se odehrávala v letech 1950-1953, což tvoří k tomu "americkému snu" zajímavý kontrast.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
Komentáře Drabble 2026 (6)
Jo. To jsem zrovna četla to…
Terda
Jo. To jsem zrovna četla to o těch lécích. Děsivý.
Děsivý je i to, že se to…
Saphira
Děsivý je i to, že se to vlastně dost opakuje, možná už nebereme drogy, ale tlak na výkon s úsměvem je tu furt, akorát přes seberozvoj.
No právě. A pak se každý…
Terda
No právě. A pak se každý diví, že mají lidi psychické problémy
Zrovinka včera jsem naříkala…
Kleio
Zrovinka včera jsem naříkala, že není fér chtí po mně všechno a nedat mi valium.
jo, to byl ten americký sen,…
Tora
jo, to byl ten americký sen, domeček, dětičky, vše úhledné, čisté.. prostě ideál pro někoho bylo něco jako Stepfordské paničky... nedivím se, že byly na prášcích.
50. léta byla děsivá doba,…
Wolviecat
50. léta byla děsivá doba, uměle vytvořený "ideál", který stál na tom, že naprostá většina lidí nesmí existovat jako plnohodnotný člověk, hlavně, aby se co nejvíc konzumovalo, a nad tím vším strach, že jedno špatně zmáčknuté tlačítko vymaže celou Zemi z mapy... a stejně někteří dělají, co můžou, abychom se tam kolektivně vrátili