MASH

"Nevypadáš dobře, Margaret," zamračí se Hawkeye, "jistěže vypadáš úžasně, ale zdá se, že máš horečku."

"Nesmysl," odsekne Margaret, než se sesune k zemi.

*

"Prostě mě pusťte, ať můžu pomoct," rozkašle se Margaret.

"Máš ošklivou chřipku. Pomoct můžeš leda někomu do hrobu," odvětí Frank.

"Franku? Je ti zle?" znepokojeně se ptá B. J.

"Nic mi..."

"Ten záchvat příčetnosti byl podezřelý," svítí mu Hawkeye zkoumavě do oka.

*

"Potřebuju jít pracovat."

"Á, pacient si myslí, že je zdravotník. Což sice... je, ale stejně je vedle."

"Sestry mě potřebují!"

"A ty potřebuješ klid. Na lůžku. Pokusíme se zajistit, aby následné zhroucení světa proběhlo poklidně."

Často si z ní dělali legraci, že se s majorskými frčkami narodila.

Byla armádní spratek a bylo naprosto přirozené udělat kariéru v armádě.

Stala se sestrou a dopracovala se k důstojnické hodnosti. Její vrstevnice byly ženami v domácnosti. Nepracovaly, ale pro Margaret to mělo daleko ke svobodě.

Možná by ji čekal stejný osud, kdyby nevyrůstala v jednom armádním táboře za druhém.

Kdyby žila v bílém domě s velkým stromem s houpačkou, co jí vyrobil táta.

Někdy pocítila lítost, ale pak na ty ženy pomyslela a byla ráda, že příčetnou ji drží tvrdá realita a ne benzedrin a léky na spaní.

A potom vešel do stanu Hawkeye s BJem, v náručí kopu khaki prádla.

Hawkeye odevzdaně oblečení odhodil na Frankovu postel. „To Klinger přehnal, že zrovna dnes si potřebuje vyprat svoje nylonové punčochy. Já už nemám ani jednu čistou ponožku!“ 

BJ ze země sebral osamělý kus slušně vypadající ponožky.

„Tady jedna čistá je!“

„To není moje. Nemá díry,“ odfrknul si Hawkeye. „Ale dej ji sem, ponožka bez děr se vždycky hodí. Už mě nebaví si neustále ošetřovat puchýře, jak mě dřou mé děravé armádní boty.“

Chňapnul po ponožce, když v tom vtrhnul do stanu Frank a ponožku mu z ruky vyrazil.

Do jídelny se trousil houf lidských trosek s tváří Hawkeyho, BJe, plukovníka Pottera, Margaret a několika sester. 

Usedli ke stolům, nehýbali se.

„Jsem tak vyčerpaný, že už nezvládnu ani jíst,“ zívl Hawkeye.

„Čtyři dny v kuse na operačním sále, to jsem zažil naposledy za první války,“ zamumlal Potter do dlaní.

BJ jen tupě zíral před sebe. Margaret si položila hlavu na stůl, ale zase ji nadzvedla, když k nim přicupital Radar.

„Doufám, že nesete kafe, číšníku,“ zamručel Hawkeye.

„Nesu špatné zprávy,“ opáčil Radar.

„Neříkej, že kafe došlo,“ zděsila se Margaret.

Vzápětí uslyšeli ten nepříjemně známý zvuk.

„Ne, letí sem vrtulníky.“

Byl si jistý, že se tu skrývají minimálně dva. Prý doktoři a sestry zachraňující životy v první linii. To určitě! Komunisti a čínští špióni.

Odhalí je. Zrádci si zaslouží nejvyšší trest. On si zaslouží odměnu. Třeba… dobrého doktora, který by mu spravil vnitřnosti, poškozené neustálým polykáním jedů.

„Plukovníku, co vy tady?“ ozvalo se mu za zády, když listoval složkou Margaret Houlihanové.

Otočil se a vyskočil z okna.

„Určitě vám nic nechybí?“ tázal se ustaraně Henry Blake.

„Mám zlomenou ruku,“ řekl a nedbale praštil levicí o roh stolu. „Hledal jsem léky, ale žádné tu nemáte. Došlo vám i kafe!“ zakončil vyčítavě.

Štěstí bylo, že se v pocitech vyhoření vcelku střídali. Méně šťastné bylo, ze nikdo nevěděl, kdy na koho z nich krize přijde.

Frank dostal tik, když Radar vyplnil formulář za něj. Klinger zhroucení simuloval průběžně, ale oko na punčoše během cvičného poplachu ho málem dostalo doopravdy. Hawkeye se rozvzlykal nad rozbitou kolonou.

Plukovník Potter utěšoval, povzbuzoval, nabízel placatku. Tuhý kořínek, zkušenosti a pravidelné rituály, krčil rameny tajuplně. Prostě se držel.

...aspoň do chvíle, než se vyřítil z latríny s kalhotami u kolen a řevem, který kretén vytrhl - a zřejmě použil - závěr westernu Běh divokých koní, který tam každý den četl.

"Margaret, jestli nepřestaneš vrčet, budeme ti muset dát na krk cedulku Pozor, kouše," konstatoval Hawkeye.

"Některé pacienty by to mohlo nepřiměřeně rozrušit," dodal Trapper.

*

"Co se děje, majore?"

"Dej mi... nic. Špatné zprávy z domova, tady mě to ubíjí, špatně spím, já... nemůžu... potřebuju... oraz," Margaret zabořila hlavu do dlaní.

*

"Kam přesně..."

"Vítej v luxusním hotelu," vede ji Hawkeye, "máš tu všechno: deky navíc, vynikající drink i s paraplíčkem, čokoládu, pouze rok starý módní časopis..."

"Vždyť je to Bažina."

"La Bažina," ukáže na ceduli, "na 24 hodin je jen tvoje a nikdo tě nesmí rušit. Nejvíc nóbl podnik široko daleko!"

"Musíte spinkat," slabikuje Margaret důrazně. Tlupa dětí se začne překřikovat. Korejsky.

"Vím, že... ne, nevím. Co proboha chcete?" 

Pak jí to dojde: Má před sebou děti a je čas jít spát.

"Vy chcete... pohádku?"

Margaret je žena činu. Pohádka bude, korejština sem nebo tam.

*

"Už je odvezli," řekne týden poté otec Mulcahy, "je mi líto, že to bylo tak nahonem, ale je to pro ty děti skvělá příležitost..."

Margaret odloží maňáska, na kterého rozstříhala župan.

"Ale jistě," řekne.

*

"Margaret? Dneska pohádka nebude?"

"Nebuď absurdní, Pierci."

"My... někteří se těšili," Trapper se ošije. Radar nejistě schovává medvídka.

Margaret se tiše usměje.

"Nic proti O'Reilleymu," rovnal si Frank samolibě manžetu, "ale člověk na to potřebuje vyjednávací talent, chápeš, Pierci?"

"Mhh," zavrčel Hawkeye.

"Nejde jen o to něco objednat! Člověk se v tom systému musí naučit chodit."

"Jasně, Franku," protočila Margaret panenky, "jsi génius, ale já prostě jen potřebuju obvazy. Je mi fuk, jak je seženeš."

*

"Pane, podepište..."

"Jistě," Frank ledabyle podškrábl lejstro, "takhle se to dělá, Pierci, ne že ty bys..."

"Franku?! Kde jsou sakra moje obvazy? Proč jsi objednal sto skleniček? A... PROČ... je tu sakra padák?"

"Padák je jasný. Ten čeká tadyhle Franka na pozici Radarova zástupce," zazubil se Trapper.

„Plukovníku, dorazily zásoby,“ hlásil ode dveří Radar.

„No, konečně. Už mě nebaví spát tady v kanceláři.“ pohlédl plukovník Potter na desátníka.

„Pane, obávám se, že nové stany za ty poničené vichřicí nedorazily.“

„Že ne? A co nám poslali tentokrát, synku?“

„231 kusů lyžařských hůlek, 60 padáků a dvě otevřená balení použitých golfových míčků.“

„Padáky? Hůlky? Golfové míčky? Co si proboha myslí, že tu děláme?“ mračil se plukovník od svého stolu.

„Z těch padáků uděláme stany. Hůlky zkuste použít místo poničených tyček. A desátníku?“

„Ano, pane?“

„Držte Klingera dál od těch padáků. Nikdo nestojí o módní přehlídku svatebních šatů s vlečkou.“