V pruhovaných peřinách se krásně usíná, když děda Lebeda tiše vypráví. O lodích a kapitánech, o hvězdách a navigátorech, o mořích teplých jako dech, o podvodních lesích, co nejsou stromy, ale miliardy malých tvorečků, o létajících rybách a zvířátkách sasankách, které jsou jak okvětní plátky. Až Jája i Pája klidně usnou.
A děda Lebeda vyjde na zápraží a dívá se na hvězdy a vidí v nich svého Tondu, který chtěl plout pod Jižním křížem, a teď pod ním navždy spí. A vidí i jeho ženu, která neunesla ten žal. „Nezklamu vás, milovaní,“ slíbí nebi potisící, „vychovám z nich dobré lidi.“
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
Komentáře Drabble 2026 (8)
No teda... já tenhle…
Aries
No teda... já tenhle večerníček nikdy neměla ráda, ale z tohohle pohledu vypadá úplně jinak
Ach. To je tak nádherné,…
Terda
Ach. To je tak nádherné, vonící dálkami a přitom bolestné tak, až mě to rozplakalo.
Ale to je nádherné.
Rya
Ale to je nádherné.
Taky jsem se málem…
Líba
Taky jsem se málem rozbrečela. Něco tak dojemného člověk ve fandomu Jája a Pája opravdu nečeká.
Jé, to je tak hezké a…
Esclarte
Jé, to je tak hezké a dojemné, příběh skrytý za těmi hravými vyprávěními pro děti.
to je tak dojemné, uf
Tora
to je tak dojemné, uf
Moc krásně napsané <3
Aveva
Moc krásně napsané <3
Jeden z mých nejmilejších…
kytka
Jeden z mých nejmilejších večerníčků a děda Lebeda, co musí ještě chvíli přemýšlet. Ta změna nálady mezi odstavci je extra působivá. Vlastně mě nikdy nenapadlo, kde mají Jája s Pájou rodiče.