Z deníku dobrodruha II 30 - Příběhy na dobrou noc, kdy už nechybělo moc

"Nedávno jsem slezla hrobníkovi z lopaty, vlastně, každej znás už se někdy koukal smrtce na kosu, kdy to bylo nejblíž?"

Klíšťák nezaváhal: "Když jsem se učil u poustevníka bylinkařit. Šel jsem za bouřky sbírat, chvíli na to do chalupy praštil blesk. Bejt uvnitř, bylo po mně."

"Já asi tenkrát jak sem vlez do toho sklepa plnýho ghúlú."

Fleuriot chvíli přemýšlel: "Jednou jsme prolejzali sídlo divnýho mága. Spustili jsme alarm. Pronásledovali nás horem dolem. Doběhli jsme do místnosti se dvěma portály. Kolega vlez do pravého, já vlevo. Objevil jsem se v lese a dobloudil do města. Jeho už nikdy nikdo nespatřil."