Plavba

Stál na přídi a pevně se držel rozvrzaného zábradlí. Takové dny už dobře znal.
„Zajistit všechna lana! Zkontrolovat poklopy,“ vykřikl do sílícího větru.
„Rozkaz, kapitáne,“ odvětili námořníci.
Moře bouřilo.
Šedé masy vln, které se snažily pohltit loď.
Její šedé oči, které mírností stravovaly všechnu nejistotu.
Bílá pěna hřebenů, světlé body v temnotě.
Její bílá pleť, zářivá a hebká.
Temný obzor a rozervané plachty.
Její tmavé vlasy, vždy tak pečlivě upravené.
Hřmění, voda, sůl, blesky, skřípění. A křik námořníků.
Její klid, střídmost, dobrota, soucit a opatrnost. Tichý, ale jasný hlas.
Miloval oceán.
Miloval Annu.
Doufal, že jednou ji s oceánem seznámí.