Snaha byla

Ozvalo se hlasité protestující zakvičení, mohutné šplouchnutí a pár rychlých kroků. Následovalo skřípnutí dveří, několik plácnutí utěrky a nepříliš srozumitelné lání vysokým dívčím hlasem.
Dědci před hospodou zvědavě poslouchali.
Po chvíli se otevřela vrata a ven se vyklátil ten... démon, jak chodí za Claire, a tvářil se podezřele nevinně.
„Cáks uďál, mladej?“ zahalekal na něj bodře jeden z dědků.
Tady se démonů nebojí.
„Nic jsem neudělal,“ pokrčil Vran rozpačitě rameny.
„Teda...“ pohlédl na své svršky, které byly potřísněny čímsi, co připomínalo vápno.
„Vona to chtěla... pořád... ‚Tak mi aspoň namaluj prasátko...‘.“
Povzdechl si.
„A když ta mrcha se natřít nenechá.“