Ještě jedno bez nároku na bod. Dnes nevím, kde je téma zřejmější...
Kresba a malování jsou u dámy přípustné. Psaní nikoliv.
Přesto psaly. Dětská dílka, naivně pompézní, se pozvolna přerodila v osobité příběhy.
Bratříček mohl cokoliv, on ano, byl nadějí rodiny. Takzvaně nedoceněné, skutečně však nevalné obrazy nebrali ani prodejci opia. Tudy cesta nevedla. Branwell měl možná raději psát.
Ona však stále zkoušela kreslit. Možnost přesného zachycení světa uměním tužky a štětce ji fascinovala. Hodiny se skláněla nad rytinami slavných děl a tečku po tečce je jako mapu kopírovala. Kresbě obětovala svůj zrak. Až potom pochopila, že i umění slova může věrně zobrazovat svět.
Drobné písmo jejích příběhů ji přežilo a trvá.
Charlotte Brontë měla mizerný zrak odmalička, spolužačky ve škole s ní ani nezkoušely hrát míčové hry - neviděla míč. Tomuto hendikepu ještě přispěla zmíněným důsledným kopírováním rytin. Celoživotně psala extra bleším písmem, které se dost těžko luští a sama četla knížky doslova s nosem mezi stránkami. To jen na vysvětlenou. Libo-li vám dalších zajímavých detailů, dotazy uvítám :)
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
To je nádherné!
Hippopotamie
To je nádherné!
Děkuju :)
Zuzka
Děkuju :)
Krásný!
Danae
Díky!
Zuzka
Díky!
Krásné!
Kleio
Krásné!
Chníp :) Díky
Zuzka
Chníp :) Díky
Krása!
Terda
Krása!
Jé, děkuju!
Zuzka
Jé, děkuju!
Fascinating.
Blanca
Podle mojí kamarádky oftalmoložky by tohle na zhoršení zraku mít vliv nemělo...i když mu to asi úplně nepřidalo. Hudbu Charlotte nezkoušela?
Taky tomu úplně nevěří, i
Zuzka
Taky tomu úplně nevěřím (tvrdila to Gaskellová ;) ), i když mám dojem, že vlastním očím jsem takhle taky "pomohla". Ono to spíš bylo vrozené.
Hudbu ne, oni na to moc neměli prostředky. I když mám dojem, že buď Anne nebo Emily někde k pianu přičuchly... Ale Charlotte to považovala za svoje mírné mínus, že hudbu neprovozuje.
Je to výborné.
Esclarte
Je to výborné.
Díky moc!
Zuzka
Díky moc!