Sedíme na cestách, ale jako balvany či dlažební kostky, ani nás většina lidí nevidí.
Naše životy se odehrávají v dešti, ať se sebevíc pokoušíme pokrýt si promočeným kusem novin alespoň hlavu. Své příběhy si vyprávíme v mrazu, když si třesoucíma rukama podáváme lahev lihu a naslouchaje druhým se snažíme zapomenout na své vlastní tragikomedie.
Narozeniny slavíme nepravidelně, protože máme jiné starosti, než zjišťovat, kolikátého právě je - důležitější je, že se na zítra chystá policijní razie proti nám, povalečům, nám jizvám ve tváři našich jinak krásných měst.
Naše cesty, ať už prašné nebo ze sálajícího asfaltu, vedou všude, jen ne domů.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
To je právě tak smutný, jako
Rya
To je právě tak smutný, jako pravdivý.
To je smutné... ale
Terda
To je smutné... ale realistické.
Škoda, že nemůžu dát víc
Rebelka
Škoda, že nemůžu dát víc kachen... :)
To je tak... smutný a
Blanca
To je tak... smutný a pravdivý.
Pěkné to je. A některým to
Dangerous
Pěkné to je. A některým to právě vůbec nevadí.