Střemhlavý úprk aneb podivuhodný zvrat jedné obyčejné cesty z práce II.

"Ehm, já to nemyslela doslovně!" snažím se uklidnit naštvaného opič... teda, lidoopa, leč nevypadá to na úspěch, tak radši zanechávám zvířecí terminologie a beru do zaječích.
Mezi regálama svého pronásledovatele (i sebe) úspěšně po chvíli ztrácím. Hned potom uklouznu po další skořápce a provedu let plavmo ze schodů.
Hezky od podlahy tak můžu sledovat v metrové vzdálenosti kožené mokasíny, manšestrové kalhoty, tvídové sako a motýlka a nakonec tázavě rezervovaný pohled za skly brýlí, ztělesněná Britskost sama.
"Si dělá někdo prdel," ucedím, páč je místo mého současného spočinutí jistý jako že tekutina v Gilesově hrnku I