Terapeutka se na gauči uvelebí jako před televizí. Mám chuť jí nabídnout popcorn. Dvě minuty sezení pryč. Pozoruji bublinku oxidu uhličitého, uvízlou na stěně sklenice.
V hlavě mám taky takovou bublinu.
"Čas je váš," řekne terapeutka. Víc nic. Zadívám se na povědomou učebnici Psychologie osobnosti, vklíněnou v knihovničce. Cítím na kůži tíhu lehce nepříjemného ticha. Práce s tichem. Výborná technika vedení rozhovoru. To dělám v práci pořád.
"Nevím, jak začít."
Terapeutka dál pracuje s tichem. Usmívá se.
Jsem trochu zvědavá, kam až by to ticho nechala zajít. Šest set korun je ale na takové experimenty příliš.
Nadechnu se a spustím.
Když psycholog vyhledá psychologa, terapie může být ještě o level zajímavější... (nebo divnější)
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit