Kandidát na robota

Dva Kyberlidé ho vlekli chodbou.
Dutošvarc křičel. „Nechci být robot!“ Ještě před chvílí bojoval s ptakopyskem Perrym. Proč je najednou na vesmírné lodi?!
„Neboj se. Jak by řekl tvůj druh, rozkveteš. Do tělesné i inteligenční dokonalosti.“
„Ale já jsem dost chytrý!“
„Odpor je nelogický…“
Stěna za Kyberlidmi zajiskřila. Drobné výbuchy a kouř.
Kdosi přicházel. „Pusťte toho lékárníka!“
Dutošvarc jim vyklouzl a utíkal k elegantně oblečenému Skotovi.
Namířený šroubovák. Další selhání lodních systémů.

Zabočili k přistavené policejní budce. Doktor nastoupil. „Vejdi.“
„Zdravím, jsem Heinz Dutošvarc. Jste mi jakýsi povědomý. Nejste kardinál?“
„Ne, jsem Doktor. Tak vejdi.“
„Dobře, dobře. Vážně nejste kardinál?“