Krušná jsou rána regentova

Otevřel jsem oči a zatraceně blízko nad sebou viděl tmu. Má ospalá mysl začala horečnatě přemýšlet, v jakém Stínu jsem a co se dělo včera.

Rakev. Probudil jsem se v rakvi.
Ne.
Za přepážkou kolem sebe slyším a cítím další lidi.
Cela.
Mimoděk mě polil studený pot, roztřásl jsem se. Má cela v amberském hradě…
Ne, ta byla dávno minulost.

Do nosu mne udeřil pach levné napodobeniny amerických cigaret.
Země.
Uklidnil jsem se, ač jsem měl pořád okno.
Zašátral jsem kolem sebe a rozsvítil na nápis “Welcome to Capsule Hotel Osaka Namba 1.”

Snad bude jejich snídaně lepší než probuzení.