Probudím se a vidím

"Jenom se vyspíš a budou Vánoce!"
"Jenom se vyspíš a budou prázdniny!"
"Jenom se vyspíš a bude víkend!"
"Jenom se vyspíš a budeš mít narozeniny!"
Fakt to fungovalo! Vyspat se a probudit se bývalo spolehlivou a jednoduchou cestou k lepšímu. To, co se dělo mezi jednotlivejma vyspáníma, se dalo nějak vyignorovat. Prostě stačilo jít (párkrát) zase do postele. Nezřídka, když jsem se probouzel, byla sobota.
Postupně se to ale začalo nějak měnit. Teď se budím do světa, v němž musím chodit do práce, ráno mě bolí klouby a podezřele často je úterý.
Proč už to nefunguje? Kde jsem ztratil cestu?