Saru

Celý svůj život – než se všechno změnilo – strávil v mučivém, všesvírajícím děsu. Probouzel se z krátkého neklidného spánku plného nočních můr a každý den byl jako nová vstupenka do domu hrůzy. Jeho osada, rodina, přátelé, představení se strachu vzdávali snadno, dobrovolně, podléhali s klidně neklidnou myslí, báli se i doufat, že bude někdy líp. Bylo to naivní, hloupé, dětinské. A přece doufal, snil, bál se a z děsu vyrostla statečnost. Tiše se vzbouřil, dovolil si nechat se zachránit, utekl a nechal domov za sebou, aby získal nový. Jsou místa, kde se nechtěl probouzet, ale Discovery nikdy nebyla jedním z nich.