Trable v ráji

"Ale no tak, někde tady přece musí být... Tady prostě nic nezůstane tam, kam to uklidím," brblala nespokojeně, schoulená v podřepu, zatímco prsty pročesávala vysokou trávu kolem sebe. Nevěděla, co dělat. Tohle bylo vrcholně trapné.
"Ahoj lásko, tak už jsem zpátky! Řeknu ti, není nic lepšího než ranní procházka. Ten vzduch! Ten výhled! Ten kontakt s přírodou!" ozval se za ní náhle rozjařený hlas. Na okamžik strnula. Očima jí blesklo podezření. Pak se pomalu narovnala, ještě pomaleji otočila a změřila si příchozího přísným pohledem, který končil zhruba v oblasti pasu.
"Adame?"
"Ano, lásko?"
"Mohl bys mi laskavě vrátit můj list?"