Detektiv Fehér na dveře maličkého nájemního bytu pana Volkonského zaklepal jednoho červencového večera. Pozval se dovnitř a posadil se na jedinou volnou židli. Konstantinovi pokynul, aby usedl na postel. Absurdita tohoto postupu ho odzbrojila. Poslechl.
„Pane Volkonskij, dostala se ke mně jistá informace.“
— Odkud to vím? Milý pane, já mám uši všude. Naslouchám hlasům lidu, dalo by se říct. (řekla mu madam Dvorak toho odpoledne [Byl okouzlen.])
„Ano?“
„Někdo vás atakuje pomocí anonymních dopisů.“
Konstantin přikývl a přemýšlel, jak toho muže dostat pryč.
„Vy víte, kdo za tím je.“ Nebyla to otázka. Chvíli se vzájemně měřili pohledy. „Nabízím vám asistenci.“
Detektiv Ferenc Fehér vrací úder! Jo a tetička o těch dopisech ví, protože se Konstantin (nerad teda) přiznal Juditě. Tedy jen o tom, že existují, ne o tom, kdo je posílá nebo co v nich je.
A vida, tetička zase zasahuje
Esclarte
A vida, tetička zase zasahuje. (Ale kdyby věděla!)
Asi tak. Ale je to dobře, že
Ancient Coffee
Asi tak. Ale je to dobře, že zasahuje :).
To ona zase umí.
Esclarte
To ona zase umí.
Detektive, zachraň situaci!
Tenny
Detektive, zachraň situaci! Držím palce!
Ferenc Fehér to the rescue!
Ancient Coffee
Ferenc Fehér to the rescue!