Pomsta

Elfský špeh se konečně ocitl uvnitř hradeb citadely Icecrown. Dostat se do této gigantické pevnosti byl téměř nemožný úkol, ale po vyčerpávajícím boji proti zlým nestvůrám, sněhu a mrazu stál konečně zde, aby dokončil svou pomstu. Podlý král Lichů sprovodil ze světa jeho přítele ve zbroji a spolu s dalšími hrdinnými reky ho odsoudil k nekonečným deseti věkům oslabení po jejich znovuvzkříšení. To nemohl nechat jen tak!
Teď ale nebyl čas rozebírat temné včerejšky, bylo třeba jednat. Zamířil rovnou do trůního sálu. Tam už se neschovával. Rázným krokem se blížil ke zamrzlému schodišti, vedoucímu k trůnu. Král pozoroval nevítaného návštěvníka mrzutým pohledem. Takových sem chodilo hodně. Ani se nenamáhal vstát.
„Takže?“ prolomil ticho vládce Citadely. Elf stanul poněkud udýchán na posledním schodě.
„Ó strašlivý zlosynu, přivádí mě prolitá krev mého přítele, která volá po odplatě!“ stručně vysvětlil důvod své návštěvy blonďatý mladík.
„Boží. A jakpak by sis to představoval?“ zeptal se král. Na elfově tváři se rozhostil nepříčetný úsměv.
„Takhle!“ zařval, vytáhl z opasku objemnou čutoru plnou ledové vody a začal lít její obsah na svého protivníka.
„Ať ti ta tvoje hnusná zadnice přimrzne k tomu pitomýmu trůnu navěky!“
„To už tu bylo,“ poznamenal král a popadl meč.
-Release spirit-