„Jste tu všichni?“ Právě skončila sněhová bouře a my se sbírali k další cestě.
„Co to je?“ Nedávno holá pláň je pokrytá sněhem a v něm se černá jakýsi otvor. Snad jeskyně? Brodíme se sněhem a dovnitř. Je tu jen nějaká bedna a v ní… Psí kostra.
Po krátké debatě bereme kostru s sebou.
V noci je slyšet jakési vzdálené vytí. Tady přece vlci nejsou…
Jsme zpátky. Po večerech se zdržuju v muzeu a dívám se na kostru. Včera se zas ozývalo vytí. Dneska čekám. Připadám si jako svázaný. Nedokážu nic udělat. Přijdou si pro ni.
Na dveře něco zaškrábalo…
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
Brr, já se skoro až bojím...!
Queen24
Brr, já se skoro až bojím...! Hezky napsáno ;)
Teda, neuvěřitelně sugestivní
Kumiko
Teda, neuvěřitelně sugestivní, ještě mi stále běhá mráz po zádech. Výborně zformulováno.
Parádní!
neviathiel
Parádní!
Děkuji
tif.eret
:-)