Z kamene

Nemohl jsem odejít bez rozloučení. Musel jsem je vidět ještě jednou.
Magičtí draci, kteří zachránili vévodství, se vrátili do Kamenné zahrady. Chodil jsem mezi nimi dorůstajícím lesem, občas se jich dotýkal a hledal svého krále. Když jsem ho našel, byl Verity-coby-drak nádherný, velkolepý a němý. Prostě další socha z toho podivného kamene. Zoufale jsem v něm hledal záblesk vědomí, stopu člověka, který dal víc než život pro záchranu svojí země. Nebyl tam. Chvilku se mi zdálo, že ho cítím… a pak to přešlo.
Věděl jsem, že pár kapek krve by ho probudilo. Ale k čemu by to bylo?