Oboustranně trapné setkání

Benátčan divže neomdlel, když před ním zničehonic vyvstala obrovitá postava.
Křečovitě stiskl starou měděnou lampičku, kterou před chvilkou koupil a chtěl ji přeleštit.
To přece…
Postava spustila: "Vyznávám, že není Boha kromě…"
"Giusto cielo!"
Pokřižoval se.
"U Alláha," zařvalo zjevení, "já snad musím sloužit křesťanovi!"
"Cože???"
Zjevení se velmi kysele zašklebilo.
Prkenná úklona.
"Pane, jsem připraven splnit všechna tvá přání."
"Ty jsi ten… génius???"
Ještě kyselejší úšklebek. "Džin. Zavolal jsi mě."
Plavci někdy vyprávěli o přízracích. Sirénách, duších utonulých. Proto prý pijí, až jim to snad vytéká i očima. Aby vydrželi. Teď tomu Menico rozuměl.
"Nebylo by nějaké pořádné pití?"