Beppo hledí do nekonečné dálky nezametených dlaždic. Cítí únavu a vlhký šedý chlad, ale na váhavé přemýšlení není čas. Uličku musí zamést až do konce – tak jako včera, předevčírem, předpředevčírem. Nepamatuje si, kolik dní tu zametá, na vzpomínání totiž také není čas. Čas se musí šetřit. Beppo musí ušetřit sto tisíc hodin, aby… Zase neví, ale nemá čas vracet se, kdo ví kam, v myšlenkách. Už ztratil tolik cenných vteřin. Rozhoupe své koště a postupuje co nejrychleji ulicí, s pohledem vpitým do jejího konce, který se ale vůbec nepřibližuje. Šššš-krok, Šššš-sun. Mete zuřivě, jako by na tom závisel něčí život.
Beppo uvěřil šedým mužům, že za našetřenou částku sto tisíc hodin, vykoupí děvčátko Momo, ale během šetření času zapomněl, proč to dělá. Čas je hlavním tématem pohádkového románu Michaela Endeho.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
Úžasné drabble. Atmosféra je
Profesor
Úžasné drabble. Atmosféra je opravdu sugestivní.
to je šílené
Aries
to je šílené
Je to past, zvlášť tím, že
Mantisa
Je to past, zvlášť proto, že Beppo dřív nikdy nehleděl do dálky ulic, ale žil přítomností. Zametal jen to, co bylo před ním a tak procházel ulicemi bez únavy. Měl svou práci rád. Je to podle mě nejtragičtější postava příběhu.
Velmi zvláštní, zajímavé.
Rya
Velmi zvláštní, zajímavé.