Květnová

Nervózní, těkavý pohled.
Hlasité polknutí.
Kapky potu pomaličku prosakují košilí. Zlatý sako.
Dech se krátí.
K božstvům všeho typu se začínají vysílat toužebná přání a modlitby.
Mdloby jsou na dosah ruky.
Barva z obličeje zmizela už před deseti minutami.
Blbá, pitomá, totálně zkurvená patnáctka, křičí jeho mozek, ale nahlas nesmí říct nic.
Křečovitý úsměv nad papírem.
Otázky na něco, co v životě neslyšel. Blekotání v odpověď.
"Jsem úplně v prdeli." Slova utečou, jakmile se za ním zavřou dveře.
O hodinu utrpení později se ho na chodbě zeptala: "Za kolik si myslíte, že to dneska dáte?"
"Já nevim. Za dvacet tisíc?"