Dobrý způsob, jak se vypořádat se svými fantaziemi ohledně (fiktivních) hrdinů, je přetavit je do podoby povídek psaných v druhé osobě. Snáze se do nich vciťuje. :-)
“Proč jsi naštvaná?” dotírá Tony.
Obrátíš oči v sloup. “Vážně se musíš ptát? Zase jednou jsem za tebe žehlila průšvih.”
“To nic nebylo,” odvětí Tony bezstarostně.
Pocítíš silné nutkání ho praštit. “Tony, mlč konečně,” varuješ ho. “Už ani slovo.”
“A co uděláš, když budu mluvit dál?” popíchne tě.
Umlčíš ho polibkem.
Sama nevíš, jak se to stane. Tony zpočátku ztuhne, ale brzy tě přitáhne k sobě, jeho ruce najdou cestu na tvé boky, tvoje se zamotají do jeho vlasů…
Když se od sebe odtrhnete, zatváří se zmateně. “Myslel jsem, že ti jen přidělávám starosti.”
“To jo. Ale přesto to miluju.”
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
To to řeší pěkně!
Faob
Mile uchopeno, funguje i mimofandomově! Posílám kachnu.
Děkuju! Kachna se vždycky
Amy
Děkuju! Kachna se vždycky hodí. :-)