Že by se blížila nějaká naděje na zlepšení, to nemohu říct.
Aarona nečekaná slepota velmi zasáhla. Stala se překážkou v jeho plánu na odchod z Boosdorpje – pokud měl nějakou šanci, dokud byl nepostižen, tato šance odletěla pryč jako dým z komínu do širého nebe.
První noc proplakal. Myslel na své sny, na moře, obchodní lodě, bohatství z poznání světa. Žebrácké roucho mu najednou na ramena položilo staletí věků, cítil se neskutečně starý. I kdyby se mu podařilo uniknout, už nikdy neuvidí slunce odrážející se v hladině vody.
Byl bezradný. Litoval svého rozhodnutí, že nejprve proputuje celou zemi. Strach ze smrti na moři byl silnější.
Teď už své sny jen těžko dožene.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
To zni tak zoufale beznadejne
Owes
To zni tak zoufale beznadejne... Ale porad cekam, ze mu Martin pomuze.
Když on chudák zoufale
Saphira
Když on chudák zoufale beznadějný je :) To já taky, to já taky :)
Taky se mi chce plakat. Ale
Esclarte
Taky se mi chce plakat. Ale je to velice hezky napsané.
Děkuji :)
Saphira
Děkuji :)
Je mi ho moc líto.
Tora
Je mi ho moc líto.
Ponuře se to vyvíjí
Faob
a má poznámka k předchozímu drabbleti trochu mimo: nejsou ve tmě, ale on slepý... Jejda. No, nedivím se, že se vrací ke křižovatkám svého života a přemýšlí, na které se kde vydal špatně. Hezké.