Na kraji šílenství

„Žena už je tu dlouho. Ty děti nejsou její, ale přimkly se k ní. Ona své dítě nikdy neměla, i když ho chtěla.
Měla muže, který odešel do války. Táhl se až do Ruska s Velkou armádou. Když po kruté zimě v létě odtály loňské sněhy, našli ho uprostřed lesů. Nic z něj skoro nezbylo, zvířata po zimě měla hlad.
Žalem skoro zešílela, už předtím potratila vytoužené dítě, které počali krátce před jeho odchodem. Bolest byla tak velká, že se toulala krajinou, až došla sem.
Stařena se jí ujala a ona zůstala. Zanedlouho přišly děti a ona konečně pocítila štěstí.“