Prázdný trůn

Kráčela průvodem, neviditelná mezi šlechtou. Jen obyčejné páže nesoucí prapor.
Dav lemoval cestu. Téměř neviděla jejich tváře, schované za mobily a tablety.
Pohlédla do čela průvodu, kde z bílého koně zrovna slezl císař, aby pozdravil vinaře.
Zamrkala.
Dav zmizel.
Průvod sledovali poddaní, kteří plakali štěstím, když zahlédli svého vladaře.
Podívala se znova na císaře Karla a pocítila to také.
Bezmeznou úctu a obdiv k moudrému muži.
Jaká čest, smět kráčet v jeho průvodu a nést korouhev v českých barvách.
Zamrkala.
Netečný dav byl zpět a vize zmizela. Nebo snad vzpomínka?
Jaké by to bylo krásné, žít v dobách takového krále.