Albertov

Autorská poznámka: Toto drabble je pouze zkrácení mojí starší povídky „Zítra bude líp.“ Zatím jsem ji nezveřejňovala, ale doufám, že i bez povídky pochopíte, co jsem chtěla vyjádřit.
„Pavle?“
„Ano miláčku?“
„Já mám opravdu, ale opravdu strach.“
Chápu ji. Stojíme v zástupu lidí mířících do centra. Kvůli dnešnídemonstraci jsem se ulil z přednášky o historii a vývoji socialismu ve střední Evropě. Stejně bych ty kydy k ničemu nepotřeboval. Lída je pořád nějak nejistá.
„Jestli se na to ve škole přijde…“
„Neboj, nemají tě za co trestat. Když nám to nevyšlo v šedesátých, tak sedmnáctý listopad osmadevadesátej si zapamatuje každý.“
„Jsi si tím jistý? Vzpomeň si na Hanku... a Vráťu…nebo Milenu…“
Stisknu jí ruku a povzbudivě se na ni usměju. „Neboj, půjdeme jenom na Albertov. Nic se ti nestane.“