Díky za téma pro drabble, které jsem potřebovala napsat. Proč, to poznáte.
Varování - tentokrát to není veselé čtení.
Tři krát tři?
Hotel u Devíti koček. Snadné? Naopak. Jak napsat, že dávno nejsme starý dobrý Hotel? Že každé drabble píšu se staženým hrdlem, obloukem se vyhýbám jednomu jménu…
Tobiášek.
Převedli jsme ho za Duhu v lednu. Nemoc byla rychlá, krutá, nemilosrdná. Selhání ledvin. Otravoval sám sebe zplodinami, které nedokázal vyloučit.
Nikdy nezapomenu na večer, kdy vyšel naposled ze dveří domečku, rozloučil se se zahradou a v bolestech skrčil na lavičce pod okny. Poprvé vlezl do přepravky bez odporu. Věděl. Pohled jeho zlatých očí pořád vidím.
Byl první.
Nezapomeneme.
Krásných deset let…
Děkuji, zrzounku. Jsem ráda, že sis nás vybral.
Omlouvám se všem, které drabble rozlítostní. Vím, že takový je život a že nás to čeká ještě mnohokrát. Ale smířit s tím se je těžké. Letos jsem vážně uvažovala, zda ještě Hotel budu psát nebo ne. Tobiášek mi chybí. Jako kocourek, jako součást rodiny, ale i jako zavedená figura v Hotelu. Chybí mi jeho naivita, jeho lekavost, jeho hravost a jeho přítulnost, s kterou tak šetřil. Mazlit se pořádně začal až poslední rok či dva... a užíval si to parádně.
Život jde dál, zvykáme jsme si na to, že ho nevídáme v koupelně, ani mi neškrábe na dveře WC. Abych mohla pokračovat v psaní Hotelu dál, potřebovala jsem se s ním rozloučit. Možná, že budou příhody, ve kterých ještě bude figurovat i on. Možná už ne. Uvidím, co témata přinesou.
V každém případě mi pořád hrozně chybí. Píšu skoro po paměti, pro slzy nevidím.
Tak moc miloval otevřené dveře domečku... a už v nich nikdy sedat nebude.
Pozdravuj za Duhou, Tobiášku.
Nezapomněli jsme.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
Ach...
Apatyka
Ach...
Díky.
Tora
Díky.
:-(
tif.eret
Jsem moc ráda, že jsem mohla Tobiáše osobně poznat.
:) taky jsem ráda, žes ho
Tora
:) taky jsem ráda, žes ho viděla na vlastní oči
Tobiášek si tohle drabble
Regi
Tobiášek si tohle drabble zasloužil. Jsem ráda, že jsem ho ještě zažila jako krásného kocourka v plné síle. A pak jsem k vám jednou přijela a bylo ho jen půl. Ale pomazlit se přišel, lehnout si ke mně, když jsem pila ranní kafe... No, už je mu zase dobře.
Tys ho znala nejvíc - tedy
Tora
Tys ho znala nejvíc - tedy mimo nás doma. Díky.
Opouštějí nás - ale přece
Kolma Puši
Opouštějí nás - ale přece zůstávají, v mysli, v srdci, ve vzpomínkách
To ano, zapomenout se nedá.
Tora
To ano, zapomenout se nedá.
Ach.
Profesor
Ach.
Díky.
Tora
Díky.
to je mi líto
Aries
to je mi líto
děkuju
Tora
děkuju
Toro, jak jsem ti psala už v
Arenga
Toro, jak jsem ti psala už v tom lednu, pomník jako tvoje kočičky mají skutečně málokteré, ve svých drabble a povídkách jsi je učinila určitým způsobem nesmrtelnými.
Díky moc.
Tora
Díky moc. Snad to klapne. Byla bych ráda, opravdu.
Ach, jak srdíčko stiskne.
mamut
Ach, jak srdíčko stiskne.
Takovéto opouštění jsem zažila loni. Ne pro nemoc, ne pro stáří. Ale pro bezohlednost jednoho hejska.
Piš prosím dál. Tvé příběhy jsou balzám.
Tak to je ještě horší případ,
Tora
Tak to je ještě horší případ, strašná bezmoc.
Děkuju. Budu, potřebovala jsem toto napsat, abych mohla psát dál.
Fňuk... tak teda
Peggy
Fňuk... tak teda rozlítostnila jsi mě fest.
Soucítím s Tebou
Tím spíš, že loni jsem se loučila s paní vlkodlakovou přímo v poslední třetině DMD... naštěstí doma.
Říká se, že čas všechny rány zahojí. Nezahojí, jen se člověk s tou bolestí naučí žít.
Teď už si třeba spolu za Duhovým mostem hrajou a možná právě nakukují, jestli pilně píšeme...
Určitě, vím, že už je mu
Tora
Určitě, vím, že už je mu dobře.
Moc smutné.
Evangelista biolog
To je riziko. Čím blíž si někoho pustíme k tělu, tím víc bude bolet jeho ztráta. A je jedno, jestli to je člověk nebo zvíře.
Jinak moc krásné drabble, i když smutné.
Ano, je to přesně tak. Jsou
Tora
Ano, je to přesně tak. Jsou naše rodina, takže to sakra bolí. Děkuju.
Achjoo... to mě moc mrzí! :((
Queen24
Achjoo... to mě moc mrzí! :(( Ale teď už je Tobiáškovi určitě dobře, pomohli jste mu a ulevili, a teď už na nás všechny spokojeně kouká zeshora :)
Určitě piš dál, už jen kvůli němu :)
Díky :) budu se snažit :)
Tora
Díky :) budu se snažit :)
To je vždycky smutné, když
KattyV
To je vždycky smutné, když nás opouští naše milovaná zvířátka. A zažijeme to víckrát, protože prostě mají ten život kratší než my. Ale Arenga má pravdu, díky tvému Hotelu jsou vaše kočky svým způsobem nesmrtelné.
Děkuju moc, za podporu a tak.
Tora
Děkuju moc, za podporu a tak. Ty víš.
:( Já na to ale radši
estriel
:( Já na to ale radši nemyslím, jaký to bude, až ti moji dva lumpové jednoho dne nebudou. Je to těžký...
Nemysli. Stejně se to nedá
Tora
Nemysli. Stejně se to nedá představit.
Moc smutné...
Killman
Moc smutné...
Také mám kočičky ve věku dvanácti let a říkám si jak dlouho ještě budou ...
No Čendovi je teď v dubnu 18,
Tora
No Čendovi je teď v dubnu 18, Jájovi počítám tak 15... Rozárce 8,Barbuchovi a squatterkám 6.
O Čendu se bojím. Obávám se, že příští rok bude Hotel zase hubenější... ach jo. Držím palce, ať máte před sebou ještě aspoň pět deset let spolu...
Hezký pomníček
Faob
jsi mu napsala. Z kočičího nebe se usmívá.
Děkuju. Potřebovala jsem to
Tora
Děkuju. Potřebovala jsem to já. Možná i on,kdo ví.
Ach, tvé drabble je tak
Peggy Tail
Ach, tvé drabble je tak upřímné, že mi zvlhly oči.
Díky. Váhala jsem, jestli ho
Tora
Díky. Váhala jsem, jestli ho sem takhle dát celé, ale pak jsem si řekla, že ano. Že prostě to tak cítím a není se za co stydět.
Díky, Toro. Za Tobíška i za
mila_jj
Díky, Toro. Za Tobíška i za drabble.
Věříš, že se mi ulevilo? Díky
Tora
Věříš, že se mi ulevilo? Díky.
..
Akumakirei
Rozhodně se není zač stydět. Je mi moc líto, co ho nakonec potkalo, tyhle záludný nemoci si žádný zvíře nezaslouží. Ale těch deset let se u vás měl určitě báječně. A těší mě, že jsem měla čest Tobiáška poznat alespoň tahle písmenkově. Z těch drabblátek nikdy nezmizí.
Díky. Z drabblat nezmizí a
Tora
Díky. Z drabblat nezmizí a jestli všechno klapne... tak se možná objeví i jinde. Uvidíme.
Myslím, že právě proto bys
Martian
Myslím, že právě proto bys měla psát dál. Svým způsobem tak s námi bude pořád, ve všech těch příhodách a vzpomínkách.
Díky, Martian. Budu. Ale
Tora
Díky, Martian. Budu. Ale letos to asi ještě nedokážu.
Tak jo, taky jsem se
Lejdynka
Tak jo, taky jsem se rozmazala.
A taky vzpomínám na jednoho kocourka.
Děkuju.