Kontakt: zklamání (Matěj)

Zina se dnes vdávala. Za Karla. Přítele.
Slyšel jsem včera mámu, jak říká: „Nevím, co si o tom myslet. Jsou to spíš kamarádi než milenci. Strach z estébáků by nám neměl určovat partnery pro život.“
Svatba civilní, střídmá, pro pár androšů, vyděděnců, spoluspiklenců, společenské dno.
Dva nezvané buldočí ksichty a jeden „nenápadný“ fotograf. Mravní dno.
Zakoktávající se, jako stěna bílý rudoch ověřil, že pár zná svůj zdravotní stav, a popřál dvojici „hodně společné výkonnosti v naší socialistické vlasti“. Slovní dno.
Přesto úsměvy, květiny, přání.
Na největším dně někdo jiný. Já, zamilovaný chlapec.
Deníkový záznam M. B. z 15. 9. 1978