Poslední

Jeho práce, která mu kdysi přinášela tolik potěší a byla tím, pro co každé ráno energicky vstával mu už nepřinášela nic víc než smutek a nekonečnou únavu. Staří kolegové odešli, vzdali se svého postu, a ačkoli přibyli noví, jen pár z nich skutečně něco dokázalo, a ti se pak také odebrali jinam, za lepším.
Stařík si povzdechl, chtěl by být jako oni, také odejít.
"Tak proč neojdeme, dědečku?" zeptá se malá holčička a sevře jeho ruku.
"To víš, když odejdu, nezbude tu už nikdo kdo by držel stráž. Někdo musí hlídat zákon, a já už jsem ten poslední kdo zbývá."