Probuzení

Otevřela oči, zanesené prachem let. Ztuhlými prsty si prohrábla vlasy, aby z nich vymetla pavučiny a vzbudila při tom párek pěnkav, které se jí tam uhnízdily. Ptáci se hlasitě rozkřičeli, ale když se jejich pohledy střetly s jejím, ve vteřině utichli. Pochopili, že je čas na urychlené stěhování. Zhluboka se nadechla a povzdechla si, až to rozvibrovalo zatuchlý vzduch v místnosti. Svět byl pořád tady. Ona byla pořád tady. Dokud její svíčka nedohoří, bude součástí tohoto světa a bude narušovat jeho klidnou hladinu, ať se to druhým líbí, nebo ne. A bude pořád opakovat tytéž chyby, jako všichni ostatní smrtelníci.