Taková pomatená země, jako je Itálie, by neměla mít vycházky…
Už se setmělo a Feliciano se neměl k návratu do nového útočiště. Jeho nedobrovolný kamarád by se ho rád zbavil, ale také pociťoval nefalšovaný strach o to podivně roztomilé stvoření. Šel jen obhlédnout město, prolezlé všelijakou verbeží. Není voják, něco se stane. Měl by za ním jít. Desátá hodina odbila, lampa ještě svítila. Gilbertova dávná říkanka. A pak… zabouchání? Ne, někdo v plné rychlosti rozrazil dveře a rozplácl se na koberci. Hodiny právě odbíjely desátou, jako v té prokleté básni. Ale když Ludwig pohlédl do těch nevinných očí, nezlobil se dlouho. Pomohl Felicianovi vstát, nechal se obejmout. Zase bylo dobře.
Postavy: Ludwig Beillschmidt (Německo)
Feliciano Vargas (Severní Itálie)
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
To je tak miloučký.
Peggy Tail
To je tak miloučký.
Trochu mě inspirovalo pár
Leonyda Styron
Trochu mě inspirovalo pár takových momentů v anime, kde Německo působí jako opravdu starostlivej chlap, přiznám se, že v takový chvíli jsem roztávala :-D