Jeden z těch dní

Než Jeffy s Hubeňourem překonali močál, padala tma. Byli pokousaní snad vším, co mělo zuby, jenže narozdíl od obyčejných zelenáčů se tyhle děti nebály kousnout zpátky.
"Kašlu na to," zasténal Hubeňour, shodil batoh s kořistí a upadl vedle něj. "Potřebuju čaj."
Jeffy se ochotně složil na záda.
"Potřebuju stejk," řekl toužebně.
"Jedině syrovej," poplácal Hubeňour mrtvou věc v batohu.
"Máš fakt divný choutky."
"Jsem Tarkin. Vedle slova Divný je ve slovníku moje fotka."
"Klídek. Moje taky."
Džungle hlasitě vrněla. Predátoři procitali ve svých doupatech.
Tenhle den byl vlastně příjemný. Ostatně jako všechny dny, kdy vás na Planině Mršin nic nesežralo.