Pokud si chcete zřídit uživatelský účet, napište nám prosím na sos.hp.ff (zavináč) gmail.com. V mailu prosím uveďte zejména to, pod jakou přezdívkou u nás chcete vystupovat!
Cesta na Zemi skrz divokou část vesmíru je žůžo dobrodrůžo. Stačí jednou špatně zabočit a jste někde, kde jste ještě nebyli. "Takže kde jsme dneska?" zeptala se Gwen při pohledu na planetu s plynným obrem v pozadí. Vypadalo to jako Země a Jupiter. V tmavě modrym. Sme u Pandory. Neptej se proč a jak. Už počítám zpáteční cestu odpověděl Com. "Jé, Pandora!" Thon se přilepil na sklo, "nemohli bysme...?" "Nedá se tam dýchat." "Síla, vole, ne?"
O půl hodiny později
"Jé... koukněte na ty kytičky pod vodou! To je jak koráli na Zemi." "Koráli nejsou..." "Zmlkni a podej mi foťák."
Dobře. Skloňování slova korál. Zjišťuji, že vážně blbnu. Korál je životný mužský rod... ano?
V jídelně na stole trůnil hrnec. To nebylo neobvyklé, ale teď tu byli kluci a každý vyjmenovával, co chce k obědu. Gwen stála ve dveřích na můstek a pojímala tušení. Když byla hromadná objednávka dokončena, hrnec poskočil, poklička zarachotila a v jídelně to rázem vonělo jako v restauraci. Kluci začali vytahovat z hrnce talíře a misky, které se tam podle všech fyzikálních zákonů neměly vejít. Gwen přistoupila blíž. "Chci vědět jednu věc. Že jste to neukradli?" "No dovol," ohradil se Trins, "jsem viděl takovou pohádku..." "Já vím," mávla rukou Gwen, "no, u tohohle aspoň nehrozí, že se utopíme v kaši."
CT-2992 měl obrovské štěstí. Nejen že přežil výbuch, který rozmetal celou jeho jednotku a jemu rozštípl helmu, dokonce ho pak navzdory nepříjemným trvalým následkům adoptovala rota bratrů ze Mstitele a on jim mohl dělat aspoň kuchaře, když zbraň už mu do rukou nedali. Jenom dvě věci ho trochu mrzely: jednak že mu jméno odvodili od toho, jaké dělal skvělé bábovky z omezených zásob na palubě, a pak že ho měli za hlupáka, když jim občas dobře radil s plánováním výsadků. Dokoktat ho sice nechali, ale pak ho poplácali po hlavě a poslali do kuchyně. „Podívej, Hrnečku, neser a vař, jo?“
A ostatně soudím, že by Jediland měl být aktualizován.
Pluto se dosud považoval za Jedie, jehož temná strana nemá čím zlákat ani pokoušet. Jenže pak byl přizván na brífink, kde nějaké úřednické ucho vysvětlovalo, že se piloti budou v následujících měsících muset obejít bez torpéd a náhradních dílů, protože jimi prostě plýtvají a leze to do peněz. Dokonce implikoval, že jsou některá lepší torpéda podobně drahá jako klonovaní piloti. A to už si Pluto začal pohrávat s myšlenkou, že by mu schopnost natáhnout ruku a přivřít tomu hňupovi kyslík docela bodla. Naštěstí vedle něj stála Abby, která ho zadržela, a vedle úředníka kapitánka, která ho noblesně poslala do hajzlu.
A ostatně soudím, že by Jediland měl být aktualizován.
Většinu času piloty z letky Sýkorek to, že neměli stroje, pěkně štvalo. Ostatně mohli být vůbec nazýváni piloty, když neměli co pilotovat? Ovšem když nad tím jednou vyjádřil lítost i velitel letky Sirius, tak to Yossimu přišlo poněkud zvláštní. „No fakt,“ pokračoval Trent, když viděl ten podezřívavý pohled. „Slyšel jsem totiž, že na jiných křižnících spolehlivě využívají bombardovací letky jako návnadu. Vypustí je, droidi se po nich vrhnou a stíhači se jim pak krásně dostanou do zad.“ „Aha,“ pochopil Yossi, kterému se taková úloha ani v nejmenším nepozdávala. „Tak my to příště v simulátoru nacvičíme.“ Akorát že ho ani nehlo.
A ostatně soudím, že by Jediland měl být aktualizován.
Odevzdávat jediné dítě do rukou Řádu Jediů bylo pro rodiče většinou emotivní, pan Malone to ale zvládal se ctí. Ostatně nebyl fňukna ale dispečer, co řídil flotilu logistických dronů na půlce planety. A něco tak náročného si žádalo klidnou, logickou mysl, nehledě na to, že byl po noční směně unavený k chcípnutí. „Tak se tam měj dobře,“ mával uzlíčku, ve kterém byla zabalená jeho dcera, „a hlavně se nepředři jako já. Logistika, to není nic pro mladou dámu.“ Ona ho Abby sice nevnímala, ale vlastně poslechla a místo flotily dronů řídila letky stíhačů, což je pro mladou dámu vysloveně ideální.
A ostatně soudím, že by Jediland měl být aktualizován.
U vchodu cosi cinklo a pak žuchlo. Gwen vykoukla. O strom vedle Nameless se opíral protokolární droid typu RQ. Vedle něj stál Tyros a culil se. "Co to máš?" "Bojový úkol pro všechny. Takže, všichni sééém!" Z lodi vykouklo osm hlav. Sedm organických, jedna kovová. "No?" "Hle! Úkol! Droid nepracuje! Kdo ho pracovat přiměje, nenásilně, získá malé, bezvýznamné plus." Thon se zeptal: "Proč nepracuje?" "Řekni." Droid zvedl hlavu. "Bylo mi přikázáno mým majitelem. Cituji "hlavně, děvče, nepracuj", konec citátu. Můj program nedovoluje neuposlechnout."
Obejít program trvalo deset minut. Stačilo droidce namluvit, že i kácení stromů je 'šolíchání' a ne práce.
Yoss sice u zrodu vojenského řádu Velké armády Republiky nebyl, ale představoval si to nějak takhle: Do kanceláře vrchního byrokrata vešel byrokrat druhý, co tomu prvnímu kontroloval první nástřel, a položil na stůl stoh flimsi oglosovaný oranžovou fixkou. „Všechno neprůstřelně dobré,“ lísal se, „jen tady ta hlava XXII, nezlobte se na mě, ta je poněkud děravá.“ „Opravdu?“ otázal se vrchní byrokrat slizce. „Vždyť podle ní může voják požádat o uvolnění z armády, pokud je psychicky narušený.“ „Ale může být voják, co o něco takového požádá, psychicky narušený?“ A pak se oba ďábelsky chechtali, až se za břicha popadali, parchanti zatracení.
A ostatně soudím, že by Jediland měl být aktualizován.
Válka je všude. Někde nahlas a veřejně a někde potichu a v temných uličkách. "Je to neobvyklé," poznamenal v bezpečí Nameless Thon, "celkově potřetí za ty dva roky." "Protože normálně to dělaj jiný," Tyros nedočkavě přešlapoval, oči upřené na obrazovku. Ukazovala malé náměstíčko. Restauraci. Procházející nic netušící civilisty. Jednoho diplomata a osm členů jeho ochranky. Pancéřovaný speeder. Tyros se nadechl, Thon se nahnul blíž k obrazovce, Mossi sevřel pěsti. Diplomat nastoupil do vozu. Cosi se zablesklo. Dveře zaklaply. Speeder se rozjel. Pískl komlink. Hlásím zapomenutou berlu mrazilku. Kluci si oddechli. Mossi zmáčkl komunikační tlačítko. "Je to hlupák, hlava děravá." Potvrzuji.
mám napsat vysvětlení?
Takže vysvětlující drabble nebo tak něco:
Na střeše poměrně nízké budovy se pohodlně rozvaloval Berek, odstřelovačskou pušku (samozřejmě s několika speciálními úpravami) v pohotovosti. Hlavně se lehce dotýkal Mimas, oči zavřené, připraven ke kouzlům, magii a podobně. Dole, na malém náměstíčku právě vyšel cíl z restaurace. Kluci, pozor, zaznělo oběma klonům v myslích. Gwen ležela na podobné střeše skoro naproti nim a celé to zastřešovala. I Silou. Berek se pomalu nadechl, prst se přitiskl na spoušť... Teď... Výstřel nebyl ani vidět, ani slyšet. Jen u speedru, do kterého před okamžikem cíl nastoupil se na okamžik zablesklo. Berek vydechl. "Hlásím zapomenutou berlu mrazilku." "Je to hlupák, hlava děravá," odpověděl mu Mossi přes komunikátor. "Potvrzuji." Dobře, pánové, jdeme domu, uzavřela to Gwen přes 'soukromou' Silovou linku.
podfandom Já a kloni časově asi dvanáct let po EIII.
A potom...
Čím víc lidí, tím víc prádla. Naštěstí, když máte v domácnosti Sílu, je praní otázkou malé chvilky a jednoho či dvou odškrtnutých cvičení. Nicméně... Na stole ležela ponožka. Lichá. Trochu odrbaná, jako kdyby prošla mnoha pračkami, sušičkami a něčím navíc. "Čí je?" zeptala se Catra. "Ničí," řekl Kit. Chvíli na ponožku zírali. Ponožka nereagovala. "Mamíííí!" vzdala to Catra a zavolala posily. Gwen nahlédla dovnitř. "No?" "Cizí ponožka." "Opravdu?"
O jedno použití Síly později...
Gwen si oprášila ruce. Děti zíraly na prázdný prostor ve tvaru ponožky. "Kde je?" "Tam, kde má být," Gwen se na okamžit zatvářila nejistě, "pravděpodobně."
Catra a Kit jsou bratranec a sestřenice. Catra je Gwenina dcera.