Cípeček

Albus se ponořil do polibku, jako by to měl být jejich poslední.
Batylda na pár dní odjela a celý dům patřil jen jim.
Dovrávorali k posteli. Albus zasypal Gellertův hrudník polibky a zamířil níž.
„Co chceš dělat?“
Albus mu neodpověděl, protože v ten okamžik měl už plná ústa. Gellert se zakousl do ruky a slastně zasténal.
Pak se Albus zarazil. Periferně zahlédl nějaký pohyb. Uhnul očima a za veřejí opravdu cosi bylo: Malinké, útlé nadloktí a cípeček kostkované utěrky.
„Kdo je to?“
Do místnosti váhavě vkročila domácí skřítka.
„Ehm, budou si pak pan Gellert a pan Albus přát čisté povlečení?“