Princ slýchával o zámku ukrytém za hradbou růží a trnů. Kdokoli se přiblíží, zahyne děsivou smrtí. Tento princ měl štěstí, protože přišel v den, kdy uplynulo sto let od kletby. A najednou růže samy ustupovaly. Vkročil do věže, kde spala překrásná princezna. Políbil ji na rty.
Dívka otevřela oči a zeptala se: „A vy jste jako kdo?"
Zarazil se.
„Jsem princ Krasoň. Zachránil jsem vás a budeme žít šťastně až do smrti."
„A já do toho nemám co mluvit? Vždyť se neznáme! A víte vůbec, že je mi patnáct?"
Jednou za sto let princ zachrání princeznu… Která o zachránce nestojí.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
Ten to schytal. Bezva drabble
Keneu
Ten to schytal. Bezva drabble.
Pak někoho zachraňuj! :)
Tora
Pak někoho zachraňuj! :)
No, alespoň mohla poděkovat,
Brygmi
No, alespoň mohla poděkovat, to je pravda. :)
No však taky co má co líbat
Aveva
No však taky co má co líbat někoho s kým si nebyli formálně představeni :o)
Dobře tak na ně, na prince
zirafice
Dobře tak na ně, na prince Krasoně. Si myslí, že vkepí holce jednu posu a mají vystaráno na celý život :-D
No tak trochu vděčnosti taky
Esclarte
No tak trochu vděčnosti taky mohla projevit, snad aspoň o to procitnutí stála. Ale jinak chápu, že se jí nechtělo do vdávání s prvním floutkem, který se k ní v nestřeženém okamžiku dostane.