V údolí růží 28. - Blahoslavení chudí

Blaze chudým v duchu, neboť jejich je království nebeské.
Matouš 5;3
Líné letní odpoledne se pomalu měnilo ve stejně lenivý večer. Poutníci nespěchali. Cesta od kaple vytrvale stoupala a oni ji následovali.
U hasičské zbrojnice potkali staříka oblečeného do sepraných hnědých manšestrových kalhot a montérkové bundy. Vyhublá tvář a oči zapadlé hluboko v očních důlcích svědčily o veliké chudobě, ale i o smíření se životem.
Starý pán měl před sebou kárku naloženou několika kousky dřeva. Odpočíval a z dlouhé chvíle se dal s poutníky do řeči.
Když se rozloučili, pohlédl Kněz na Lovce a Ministranta. Naznačil otázku. Přisvědčili očima.