Já prostě po celodenním poslechu, jistých videích a jistých slzách nemůžu jinak.
Patří k tomuto loňskému drabblu.
Tentokrát by ani nemusely pršet žáby...
Probral se.
Sice neměl v úmyslu něco takového ještě někdy udělat, ale světlu, které ho šimralo na víčkách, se vzdorovalo těžce.
Otevřel oči.
Vykachlíkovaná místnost tři na tři metry.
Bez dveří.
Cela?
Spíš soukromá lázeň.
Očistec? Už to vůbec vynalezli?
Seděl.
Přemýšlel.
Brr, to ne.
Svírající ticho vyplnilo cákání vody a po chvíli i zpěv.
„I don't know how to love him
What to do how to move him
I've been changed, yes really changed
In these past few days, when I've seen myself.“
Někdo zaklepal. Dveře v protější zdi se otevřely, jako by tam byly vždycky, a vešla Láska.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
Moc pěkné
Aries
Moc pěkné
Já jsem sice zase jednou
strigga
Já jsem sice zase jednou fandomově mimo, ale nějak mě to dojalo..
Tak Láska už tam seděla,
Faob
Tak Láska už tam seděla, takže soudím, že vstupuje Bára Basiková a pak trochu heretické, ne? (A to Superstár myslím není, ani fandom Tě nekryje...) Ale pobavilo, ne že ne, zvláště ten úmysl už se nikdy neprobrat!!!
Je to krásný příběh, fandom
Rya
Je to krásný příběh, fandom nefandom :-)
Keneu, Keneu, ty už zase
Keneu
Keneu, Keneu, ty už zase píšeš kolenem, a to ještě tím, kvůli kterému pršívají žáby.
Děkuju vám všem za komentáře.
Pro mě je to hlavně (first and foremost) příběh, příběh o lásce a o Lásce.
Báru Basikovou bych do toho úplně netahala, takže je to ještě o stupínek heretičtější. Nebo taky ne. Když taky použiju herecký slovník, hlavní postavou drabble je Dan Bárta, přichází Kamil Střihavka.
Včera jsem si pouštěla písničky z koncertu, k lepšímu porozumění doporučuju ono v drabble zmíněné I don't know how to love him (v podání Bárty a Střihavky) a Poslední večeři s důrazem na dojemný okamžik na jejím konci (jakmile se znovu rozsvítí světla). Pak jsem sjela i film z roku 2000, kde zase stojí za zmínku všechny ty Jidášovy výrazy a pohledy. No a dneska si nejspíš ještě dám záznam z Live Arena Tour z roku 2012 s Timem Minchinem.
Zkrátka jsem tomu příběhu propadla a jsem ráda, že to respektujete.