Zákon přežití

Jehňátko v ošatce u kamen pobekávalo, bříško naplněné mlíčkem. Děti by ho uchumlaly ale byly od něj odehnány.
„Myslíte si, že je roztomilé?“ zeptal se jeden ze strýčků a nacpával si dýmku.
Hlavičky přikývly.
„A víte, jak snadno se to může změnit? Pchá! Já viděl věcí!“
Strýček pomáhal s výzkumem Zóny, takže se vyznal.
„Myšky... koťátka... jehňátka... jak přijde Proměna, jde jim pěna od huby, narostou jim tááákovýhle drápy. A zuby. Neznají nic jinačího než zabíjet, zabíjet, zabíjet. Jo, ty nikdo nezastaví. Copak vevnitř, tady jsme v bezpečí. Ale nechtěl bych být dneska v noci venku...“
Něco zaklepalo na dveře.