Bolest a krása

Toulal se rozpáleným městem celý den. Večer zabloudil daleko od hotelových promenád a karaoke barů. Bloumal křivolakými uličkami Starého města. Míjel zapomenuté kašny. Obdivoval namodralé zdobné kachle na zdech prostých domků. Stařičký brusič nožů mu věnoval bezzubý úsměv.
A pak to uslyšel. Nádherný melodický alt, který naléhavě vábil. Sledoval ten hlas, jak slábl a zase sílil. Až objevil zapadlé náměstíčko s tavernou pro patnáct hostů. Na malém pódiu v příšeří taverny seděl zadumaný kytarista s vlasy do čela. Vedle něj stála drobná tmavovlasá dívka s uhrančivýma očima. K. nerozuměl jediné slovo. Ale chápal vše, protože bolest a krása nepotřebují překlad.