Průvodkyni

Když jsem se narodila, byla u vytržení. Běhala kolem postýlky a olizovala mi paty. Od těch dob mi v patách byla pořád. Když jsem spávala na zahradě, seděla u mě a čekala, až se vzbudím. Ty dvě plandavé uši vyslechly všechny dětské příběhy, všechny radosti i smutky, snášely nenechavé dětské ruce s trpělivostí a něhou, která mě učila lidskosti víc než všechna lidská slova. Když jsem si hrála s jejími dětmi, přihlížela zdáli a dávala mi první lekce z důvěry. Když umírala, loučila jsem se s ní a zároveň s dětstvím. Byla tou nejlepší průvodkyní do světa přátelství a přírody.