Stál uprostřed ztemnělého náměstí.V kuželech světla kolem něj byly vidět drobné kapičky. Dívala se a přemýšlela. Odváží přijít blíže? Věděla o něm příliš málo. Málo o pohnutých dobách, kdy již sloužil svému Pánu, ačkoliv ještě nebyl hotov. Málo o jeho kráse i temných zákoutích...
Přátelství prý dělí žalost a násobí radost. Může si dovolit přistoupit o dalších pár krůčků? Věděla, že je další z dlouhé řady. Přesto doufala. "Díky za přátelství" napíše jí v příštích dnech a bude to pro ni odpověď na nevyslovenou otázku.
Zatím její oči spočinuly na zdobných stěnách a vysoké věži starého kostela opatrně a zpovzdálí.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
Moc hezké. Trošku smutné.
Profesor
Moc hezké. Trošku smutné.
Díky. Není to tak moc smutné.
Krajina sopek
Díky. Není to tak moc smutné. Přátelství bylo to, v co doufala.
Zajímavé, takové hloubavé.
Rya
Zajímavé, takové hloubavé.
Tohle se mi líbí
Aries
Tohle se mi líbí