Na počátku nebyla slepice...

Prestiž klesá, cena stoupá rok od roku výše
ve skořápce těsných šatů se jen těžko dýše.
Osamělým duším ráda společnicí budu,
davy mužů po mě šílí, snad chtěj zahnat nudu.
Srdcem dáma, vzorem dítě,
jednou za rok potěší tě.
Zmaluju se, budu kráska,
poznáš jak chutná má láska.
A ty směšnou poezií říkáš si o moji duši,
ženským z toho rudnou zadky, tobě nos a obě uši.
Zmalovaná konkubína, pod makeupem tvrdá slupka,
bílé maso, zžloutlé srdce,
jen skořápek zbude kupka.
Vejce bylo dřív než člověk,
hoď vejcem, kdož pohrdáš!
Sešlem na tě salmonelu,
skloň se, lide, svět je náš!!!