21. 6. 1791, Francie
Vždycky jsem měl pocit, že skutečná historie byla k Marii Antonii extrémně hnusná a že by si zasloužila alespoň nějakou alternativní fantasmagorii, v níž by to nedopadlo tak špatně. Třeba protože by si v její enturáži někdo zapoměl kumpány o trošičku méně francouzské...
Krajinu okolo Varennes rozdělují remízky a zídky na rozkošná políčka a pastviny. Tančí v nich slunce a voní léto. Tady páchne revoluce: Krví a strachem. Jezdci s copánky pod vysokými čapkami dorážejí raněné měšťany, obvazují si rány, nabíjejí pistole a prohlížejí čepele šavlí. Cizí kontrarevolucionáři.
"Nebojte se, hercegnőm! Lidé vašeho pana chotě by vás vezli kočárem, po silnicích, krz město... Tam byste se setkali se skutečnými překážkami. Tohle je jen zaškobrtnutí. Za pár hodin a strhaných koní jsme v Montmédy. Tam nám snad odpustíte skromnou cestu v sedle a v převleku. Vždyť jsme jen sebranka, chlapi vašeho vznešeného pana bratra."
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
Jo, to by byl nadějnější útěk
Killman
Jo, to by byl nadějnější útěk
Nevím, jestli by se tohle
Aries
Nevím, jestli by se tohle povedlo, ale je to skvěle napsané
Taky nevím. :) Ale ten
Aldarion
Taky nevím. :) Ale ten skutečný útěk kočárem s francouzským služebnictvem a manželem byl tak zpackaný (včetně toho, že na ně měli čekat vojácil, ti ale nečekali dost dlouho a tak jeli kočárem bez vojenského doprovodu), že si myslím, že tu je velký prostor k fabulaci... Jen tak tak to vyšlo. Když bychom si přidali partu ke všemu odhodlaných rychlých jezdců ve světě, kde se vlastně novinky nešíří o moc rychleji, než rychlostí koňské jízdy... ;)
Tohle je rozhodně zajímavý
Blanca
Tohle je rozhodně zajímavý náhled. Otázka je, co by s ní bylo potom...
Parádně napsané, takhle bych
Rya
Parádně napsané, takhle bych si i knížku s potěšením přečetla.
Myslím, že historie byla
Lady Peahen
Myslím, že historie byla hnusná k carovi Mikuláši. On to dělat nechtěl. Ale Marie Antonie byla provokatérka. I když ono by jí asi nepomohlo, kdyby byla klidnější a loajálnější...
Každopádně drabble je úžasný!
Toť velmi zvláštní otázka, s
Alexandra
Toť velmi zvláštní otázka, s tou provokatérkou. Protože Marie Antoinetta se dá velmi snadno číst a interpretovat jako jedna z historických postav s velmi pohnutým až tragickým životním příběhem (i když si odmyslíme jeho závěr), ke které byla historie nemilosrdná.
Tak většina mých informací je
Lady Peahen
Tak většina mých informací je filtrována přes dějiny módy (např. https://www.racked.com/2018/1/10/16854076/marie-antoinette-dress-slave-…) a vyplývá z nich, že byla buď hloupá a netušila, že potopit domácí hedvábný průmysl a nosit z legrace "prosté" oblečení nenadělá žádnou škodu, i když jí všichni tvrdili opak. Nebo to dělala naschvál a myslela si, že jí to projde.
Namítnul bych, že ten článek
Aldarion
Namítnul bych, že ten článek dost nešťastně popisuje nějakou globální změnu tak, že jí připisuje jednomu člověku a tím, že k tomu dodává "Marie Antoinette and her fellow fashion trendsetters" to moc nevylepšuje... To, na co bych kladl větší důraz, se zmiňuje jen mezi řečí: Celková změna vkusu v celé Evropě - odklon od těžkých vzorovaných látek (hedvábný brokát a aksamit) k jednoduššímu stylu (spojený s opětnou inspirací antikou), negativní vliv francouzské revoluce na francouzský průmysl a ekonomiku, vliv revoluce na francouzskou módu (odmítnutí materiálů z nichž šila šlechta)... Socioekonomické změny 18. stol. předznamenávající průmyslovou revoluci vedoucí k vzestupu středních vrstev, které na hedvábí ve velkém stále ještě nemají (a producenti hedvábí by jej nedokázali dodávat takto masově), ale žádají si luxusních látek, spojené s technologickými změnami, které na konci 18. století umožní bavlně konkurovat lnu...
No a k tomu neutěšený stav francouzského státu jako takového a hlavně jeho financí: Už Ludvík XIV. to dotáhnul málem ke krachu (vyhrával války, ale příliš draze). Regent Ludvíka XV., Filip II. vévoda Orleánský, pak najal jako rádce skotského ekonoma Johna Lawa a rozjeli Compagnie du Mississippi, jednu z prvních státních akciovek, kterýžto projekt nakonec vedl k brutální inflaci a 1720 k jednomu z prvních velkých akciových krachů (Mississipská bublina). John Law uprchnul do Itálie kde se živil jako profesionální hazardní hráč - což o něčem vypovídá :D - a Francie zůstala zadlužená na dalších sto let. A lidi nevěřili papírovým penězům a akciový trh a banky si získávaly důvěru jen pomalu (lid si po té zkušenosti raději ukládal drahé kovy do slamníku) což ekonomice taky neprospělo...
Hodit to všechno na jednu malou Marii Antoinettu, která trochu provokovala a občas prohrála nějaký ten zámeček v kartách, ale zdaleka neničila zemi natolik, jako třeba její neschopný manžel, který se, než aby vládl, raději věnoval zámečnictví... To mi přijde už dost krutý.
Navíc abych jí to opravdu vyčítal, musel bych být merkantilista. Což nejsem. Merkantilista byl třeba Colbert, ministr financí toho Ludvíka XIV, co málem zbankrotoval, i když vyhrával války a získával kolonie. :D To už o něčem vypovídá. ;) Pokud merkantilismem ovlivnění současníci vyčítali královně nedostatek patriotismu, když uměle nezvyšovala poptávku po nekvalitním a předraženém domácím hedvábí, já tak rozhodně nečiním! ;)
(Zkrátka: Marii Antonii
Aldarion
(Zkrátka: Marii Antonii haněli hlavně její současníci. Pokud k ní chceme být féroví, museli bychom se přes to, co o ní přímo někdo psal, dostat až k analýze přímých i nepřímých zpráv o tom, jaká byla a co prožila (a u nich zvažovat, proč jsou napsané tak, jak jsou napsané, zda si třeba autor nepřidával) a pak to nějak uvést do širšího kontextu té doby... A myslím, že z takové analýzy - nepřekvapivě - vychází jako dost trapně normální člověk, kterého jen semlela drsná doba...)
Rozhodně jsem tím nemyslela,
Lady Peahen
Rozhodně jsem tím nemyslela, že by globální a nevyhnutelná změna historického vývoje na přelomu 18. a 19. století byla dílem jedné osoby. Chtěla jsem tím jen ilustrovat, že ty šaty byly jejími současníky vnímány jako urážka francouzské textilní výroby (a taky jí to bylo řečeno a ten obraz se musel přemalovat). Podobně její rustikální idyla "prostého venkovského života" v Petit Trionon byla urážkou tvrdě pracujících venkovanů. A ona to buď nechápala nebo provokovla... Ani jedno rozhodně nevypovídá, že by byla politováníhodná oběť okolností. Nebo tedy byla, ale asi stejně jako třeba Karel Čurda...
Ty šaty byly jejími
Aldarion
Ty šaty byly jejími současníky - z řad prudérně katolické francouzské aristokracie - vnímány primárně jako nemravné a zpodobnění královny v nich jako nehodné královského majestátu. (Královského majestátu. Ne královnina majestátu. To je takový drobný detail. Ale přijde mi hrozně důležitý.) To byl, alespoň jak se situace běžně interpretuje, hlavní důvod přemalování.
A rustikální idyla v Malém Trianonu byla pro řečenou aristokracii převážně výstřednost, která brutálně narušovala - a v principu vyjadřovala odmítnutí - dvorské etikety a způsobu života královny na francouzském dvoře Ludvíků XV. a XVI.. (Byl to prostředek úniku ze dvora.) Toto odmítnutí, samozřejmě konzervativními aristokratickými kruhy velice obtížně snášené, souviselo s jejím původem z mnohem pokrokovějšího rakouského prostředí, které přikládalo urozené ženě, princezně i královně větší důležitost, svobodu a také soukromí. Což vlastně není tak nesympatické. (A pak taky v Trianonu měla splachovací záchod, na které byla z domova zvyklá. Narozdíl od zbytku Versailles.)
Respekt ke tvrdě pracujícím venkovanům nebyl něco, čím by se francouzská šlechta za absolutismu nějak honosila, a to ani verbálně: Byli hnusní, špinaví a obecně opovrhovaní. (Byli ukradení té Marii Antonii, to souhlasím, ale také všem ostatním.) Pokud to takhle někdo interpretoval dobově, docela mne to zajímá - tipuj na nějakou kritiku z řad buď kléru, a/nebo literátských intelektuálů z Paříže...
Takže věřím, že mohla provokovat, protože jí poměry na francouzském dvoře k nesnesení štvaly - a nejenže s ní soucítím, ale také s ní souhlasím! Nepovažuji dobové dvorské mravy za něco, co by bylo nějak obzvláště hodno obdivu, obzvláště viděno retrospektivně. Tedy: Chápu, že to je důvod, proč na ni zahlíželi někteří její tehdejší současníci, ale nechápu, proč bychom na ni kvůli tomu měli zahlížet my.
Neříkám, že byla skrytá revolucionářka nebo morální vzor - ale prostě byla z jiného, sympatičtějšího prostředí, a okolnosti jí zavedly do obzvláštního pekla, kde jí zbyly jen útěky do Trianonu, hazard a deprese. A nakonec jí ještě zamordovali - protože její neschopný manžel nedokázal ani utéct...
Ta běžná interpretace mi
Lady Peahen
Ta běžná interpretace mi přijde právě úplně mimo mísu (resp. z 19. století), protože proč by to z mravnostních důvodů přemalovávala na obraz, kde jí z výstřihu lezou skoro celá prsa (chemise a lá reine naopak výstřih zrovna nemá)... Nemravné a nedůstojné na něm bylo to, že jde o "volnočasový" úbor (ale i materiál tam hrál roli), nemluvě o tom, že má tři dny starou "trvalou". Jestli je pohrdání pravidly u panovníků ctnost nebo nectnost je otázka vkusu, ale definitivně to nabourávalo dobové vnímání, že panovník, je nad námi, nedosažitelný a neseká se mu hlava...
V tom, proč to bylo
Aldarion
V tom, proč to bylo považovány za nemravné se shodneme, přijde mi, že nešlo ani tak o to, co bylo vidět, jako o to, co nebylo vidět - tedy důstojný oděv (výstřih, z nějž lezou skoro celá prsa, je jako součást důstojného oděvu v pořádku). (Pašovat kvalitní brokáty z Orientu bylo jistě dobově přijatelnější, než se na brokát vykašlat úplně. :D)
Myslím, že tu představu nedotknutelnosti panovníka nabourávaly už boty Ludvíka XV., o XVI. nemluvě... ;)
Ale OK, pokud je odsouzení Marie Antoinetty osobní názor, protože je prostě nějak nesympatická a člověka tak nějak štve, tak to je každého výsostné právo, proti tomu žádná. Jen protestuji proti tomu, aby to bylo nějak obecné hodnocení historie - a přijde mi, že zrovna Marie Antonie bývá popularizátory historie, stejně jako školním dějepisem, vnímána hrozně schematicky a příliš negativně, což prostě neodpovídá obrazu, který si o ní můžeme udělat, když jdeme víc k pramenům, natož k jejich moderním interpretacím...
Mohlo?
mamut
Mohlo?
Jak by se pak otáčela kola osudu všech?
Skvělé, moc se mi líbí.
Líbí, jazyk krásný!
Faob
Líbí, jazyk krásný!
Dobře napsané! Ta atmosféra v
Dede
Dobře napsané! Ta atmosféra v tom je. Kolikrát mě už napadalo, jaká asi byla MA doopravdy. To, co proniklo do historie může a nemusí být pravda - vždyť víme, kdo píše historii :)
Pěkně napsané. Těžko
Aplír
Pěkně napsané. Těžko odhadnout,kam by se historie dál ubírala.
Dobré. Kdyby je zajímavé
Tora
Dobré. Kdyby je zajímavé slovo. Co by, kdyby... kdoví.