S Tabitou v pralese

Běžíme pralesem,
prcháme před divochy,
taková prekérnost,
ta chce ostré hochy.
Že jsme oba bosí?
To se v tropech nosí!
Nezoufej, má milá Tabito,
flintu mám, jako vždy, nabitou.
Mám též namaštěné svaly,
když se na nás průšvih valí.
Chystá se nás uštknout had,
protože má velký hlad.
Vůbec se ho neleknu,
mačetou ho přeseknu.
Nacházím zde stromu kmen,
příznivý my máme den.
Zvednu jej, odtáhnu nad propast,
která tak nebude pro nás past.
Potom spolu přejdeme
ten kmen jako kladinu,
jen mírně si zvedneme
adrenalinu hladinu.
Uchráním Tě, neb jsem jako
Schwarzenegger Arnold,
tedy tímto svému vzoru
vzdám hold.