Vyrušeni

„To chutná příšerně,“ utrousoůa Evangeline a podala Scottovi lahev vína.
„No jo, co bys čekala za tři šilinky.“ Scott se napil a vzápětí se zašklebil. „Ale tohle mě pořád zklamalo.“
„Nic lepšího stejně nemáme,“ pokrčila Evangeline rameny a natáhla se po lahvi.
„Počkej,“ zastavil ji Scott, „máš na tváři řasu.“
Vzápětí ucítila na kůži jeho prsty. Zdálo se, že nemůže řasu pořádně sebrat, ale možná jen schválně protáhl dotek? Dech se jí zadrhnul.
„Už dobrý?“ Její hlas byl příliš tichý a měkký na tak banální otázku.
„Dobrý,“ potvrdil Scott stejným tónem.
Někde v dálce se ozval křik a moment pominul.