V orchestru

Hraji, vnímám hudbu a všechny nástroje v orchestru, slyším každý zvuk jednotlivě a zároveň všechny naráz. Po očku sleduji dirigenta, všimnu si paní v první řadě sedaček, která naklonila hlavu doleva a vychutnávala si muziku.
Bach, Haydn, potom Paganini. Skladby se střídají a každá je jiná. Pekelně se soustředím, abych nehrála rychleji nebo pomaleji, hrát druhé housle je příšerná zodpovědnost a vtom...
Au, spadla mi řasa do oka!

Pálí to a mrkám jako divá, abych řasu co nejrychleji dostala ven. Houslistka vedle mě se divý, co vyvádím. Hraju potichu, abych to nezkazila. Ale ne, na řadě je můj sólový part!