Všeho moc škodí

Marie s hrůzou hleděla do zrcadla ve zkušební kabince.
“Tak co?” špitl mladý spisovatel a vklouzl k ní, načež vyprskl smíchy.
Probodla jej pohledem.
“Ehm… Chtěl jsem říct, že ti to moc sluší. Hlavně se mi líbí tyhle… Tyhle…” Zamával nešťastně rukou. "Řasy?"
“Myslíš volánky? Třásně? Nabírání? Protože tyhle šaty mají všechno,” řekla lehce hystericky.
“Fajn, tyhle nebrat,” rozhodl mladík.
“Ale vybrala je tvoje maminka!” pronesla s nádechem paniky. “Zřekne se mě?”
“Ale jdi. Zbožňuje tě.”
“Ukaž se mi, Marie,” houkl ženský hlas.
Marie vyšla z kabinky.
“Božínku!” Maminka se srdečně rozesmála. “Některé věci prostě vypadají lépe na ramínku, že?”