Beránek a Had

„Byl jeden beránek, co rád si o sobě myslel, že bude beránkem Božím. I přišel beránek do města velkého, mnohými nebezpečenstvími oplývajícího, a přesvědčen byl, že projde bahniskem bez poskvrnky. V bezpečí ohrádky si žil, poslouchal dobrého pastýře. Když přece jen se jednoho dne zatoulal. U napajedla setkal se s krásným strýčkem hadem. Jako diamanty byly hadovy oči, všecka se zlatem leskla jeho kůže. Beránek dovolil hadu, aby ho svým tělem opásal, aby mu rozeklaný jazyk něžnosti šeptal. A had ho uštkl, protože to je hadí účel už celé věky. Chápeš, Dorotko?“ Malá mlčky kývla. Za pár let pochopila doopravdy.